Jak v Múzické škole vzniká hudební představení? Cestou tvořivou a radostnou
Co školní rok, to nové autorské hudební představení. To letošní, které Hudební divadlo pod vedením pedagogů Miroslavy Vavrušové a Juraje Čiernika připravilo, má název O třech prasátkách. Premiéra mini muzikálu se konala v pátek 9. června a děti svým představením ukázaly, jak důležitá je v našich životech radost.
Září ve znamení hledání
Na čem se bude pracovat a jaká témata se budou zpracovávat, o tom se rozhoduje na začátku školního roku. „Vše se řídí podle počtu dětí a jejich možností,“ říká Miroslava Vavrušová. „A taky musíme počítat s věkovou rozmanitostí,“ dodává Juraj Čiernik. V momentě, kdy je složení dětské skupinky jasné, přichází první společné hledání. Všichni se zamyslí a začnou nabízet své nápady.
Autorské je naprosto vše
„Vše tvoříme spolu. Když se shodneme na tom, co budeme hrát, následuje debata, čtení a různé hry na dané téma. Vznikají při tom zajímavé okamžiky, které můžeme v představení použít,“ říká Juraj Čiernik. Texty i hudba vznikají ve výuce společnými silami. „Děti rády tvoří, nabízejí nám spoustu nápadů, vymýšlejí verše i obsah. A my je pak s Jurajem zhudebníme a určíme výslednou formu,“ upřesňuje Miroslava Vavrušová. Ty chvíle hledání a tvoření jsou nekrásnější. Všechny spojuje radost z pohybu, zpěvu, humoru, hudby, tvorby textů. „A hlavně možnost vytvářet něco nového, nepřevzatého, prostě našeho,“ dodává Vavrušová. I kostýmy a scénografie vznikají společnými silami. Při přípravách pomáhají všichni – děti, učitelé, rodiče, sourozenci, babičky a dědečkové. Hudební divadlo je prostě jedna velká rodina.
Radost z tvoření je vždy jistá
Každé dítě je jiné, jedno baví hlavně zpívat, druhé rádo tančí, třetí miluje být v roli. Jednou z největších radostí je ale pro všechny společné vymýšlení, tvoření, propojení, a to, že se každý může stát někým nebo něčím jiným. Radost z výuky mají nejen děti, ale i pedagogové. Co ty baví nejvíc? „Mě osobně hodně baví psát hudbu a tvoření představení. Ta proměnlivost, kdy se hrnou nápady a pak se z toho něco vyklube a vznikne něco jedinečného, je úžasná,“ usmívá se Miroslava Vavrušová. Její slova potvrzuje i Juraj Čiernik. A dodává: „Mě baví ta nádherná různorodost, kdy nikdy není nic jisté a vždy musíte být na pozoru. Protože právě některé těžké chvilky ukážou, jak moc jsou děti šikovné, solidární a vnímavé. Největší radost je vidět, jak se spojují síly jednotlivců v krásný celek.“
Více fotografií najdete zde: